9. ročník‎ > ‎9.B‎ > ‎

Vítání prvňáčků

přidáno: 19. 9. 2012 3:09, autor: Markéta Čechová   [ aktualizováno 19. 9. 2012 3:09 ]
Dne 3. 9. jsme se vrátili do školy. My, žáci školy ZŠ a MŠ v Sázavě. Někomu se chtělo více, někomu méně, ale nakonec jsme přišli všichni.
Jako každý rok, i letos jsme postoupili o rok výš. Naše třída se konečně vyšplhala až do devátého ročníku, posledního, který tu budeme navštěvovat. Pak už se naše cesty rozejdou... Ale to bude až za rok. Teď jsme teprve na začátku a ještě nás čeká hodně práce.
Tradicí školy je systém “Patroni a patrončata”. Žáci devátých tříd se ujmou žáků prvních tříd. Ukazují jim školu, seznamují je s pravidly, pomáhají jim. Letos jsme deváťáci my, a tak to je náš úkol. To my letos budeme kamarádi těchto dětí, které se s naší pomocí budou prokousávat prvním ročníkem.
Ten první den školy je vlastně takový krátký, ale pro deváťáky a malé prvňáčky platí jiná pravidla. Nás čekalo ještě vítání prvňáčku na nádvoří naší školy. Paní učitelky vyvolávaly jejich jména a dětičky, vystrašené, ale zároveň natěšené, si k nám chodili pro pamětní diplom a medaili. Každý deváťák se ujal jednoho dítěte, které pak po skončení uvítacího ceremoniálu dovedl do své třídy.
Naše třída, 9.B, vedla prvňáčky do 1.B, kde jsme je posadili do lavic a pak je nechali s paní učitelkou a rodiči, aby si vysvětlili vše potřebné. My jsme je opustili a šli jsme domů, plní různých dojmů z tohoto dne. Zároveň jsme se těšili na další den, kdy si patrončata “rozebereme” a vytvoříme si tak vztah s jedním konkrétním patrončetem, s malým prvňáčkem, kterému budeme pomáhat po celý školní rok. Snad budeme dobří...
Z tohoto dne mám hezké zážitky. Jasně, je to první den školy, začátek “učení - mučení”. Ale je to poslední rok, poslední možnost strávit krásné chvíle s celou naší třídou i s těmi malými dětmi. Za rok v tenhle den už budeme v nové etapě našeho života. Celé to tak strašně uteklo. Ale byly to krásné roky, z nichž tenhle bude ten nejlepší. Mám v plánu si ho naplno užít...
Adéla


Dne 3.9.2012 jsme zase přišli do školy. Jako první jsme přivítali žáky 1. tříd na nádvoří a potom další den v tělocvičně. Z tohoto dne mám hezké zážitky, na které budu s radostí vzpomínat.
Letos jsme žáky 9. tříd, a jako každý rok je tradicí stát se patronem jednoho, nebo dvou patrončat. Za patrončaty můžeme chodit každou středu a pátek, vždy o velké přestávce. Ale jak se známe, tak to stejně nikdo nedodržuje. O patrončata se budeme po celý rok starat, pečovat o ně, stát při jejich prvních známkách a jezdit s nimi na různé školní aktivity. Budeme jejich kamarádi po celý školní rok.
Tento školní rok uteče, ani se nenadějeme a bude tu konec školního roku. Všichni se potom rozejdeme do různých škol, které si potom vybereme.
Se třídou 9.B jsme prožili několik společných let na této škole, takže si nedovedu představit, že to uteklo takhle rychle. Tento školní rok si musíme prostě užít, jak to jenom půjde.
Naše patrončata jsou na první pohled k sežrání, ale když je znáte několik týdnů, tak už to nejsou takové dětičky. Někteří se perou, lítají po třídě, a někteří jsou zase hodní, vypráví nám příběhy, které zažily o prázdninách a s rodiči. Můj prvňáček je hodný, ale pořád mi někam utíká. Chvíli se se mnou baví a za chvíli mi uteče, ani nevíte jak rychle. Ale zase na jednu stranu se těším, až ho zase uvidím.
Všichni společně se těšíme, až s nimi někam vyrazíme na výlety a nebo třeba do přírody. Doufám, že si tento školní rok společně užijeme.
Petra


Když jsem byl v první třídě byl jsem velice nervózní, proto si dovedu představit jak se museli ti malí prvňáčkové cítit. A proto jsme tu my - patroni, žáci 9. tříd. Byli jsme určeni starat se o tyto malé a zcela nezkušené žáčky. Je začátek roku a zatím nevíme, jak se k nim máme chovat. Postupně se kamarádíme, ale je na nich stále vidět strach a nejistota. Jelikož mi jsme žádné patrony neměli, vůbec nevíme, jak se k nim máme chovat. I když nejsme zrovna žádní světci a ve škole se chováme občas i přijatelně, tak se v přítomnosti malých prvňáčků snažíme chovat slušně a jít jím příkladem. Můj prvňáček je velmi bystrý, občas se mi sice ztratí v davu, ale pak vždy přiběhne a dělá vše proto, abych si ho všimnul.
Tomáš


Nevěděl jsem, co jsem měl od toho čekat,ale nakonec to je lepší, než jsem si myslel. Dostal jsem kluka, jmenuje se Mikuláš, je to soused Danielova prvňáka Matyáše. Je to malý kluk, co rád počítá a píše.
Matyáš nevěděl, co má čekat od školy, ale těšil se, teď změnil názor.
Mě to ani nepřekvapuje. Moc dobře se s ním povídá. Získal jsem si u něj důvěru. Poprvé, co mě viděl, to nevěděl, co má čekat, ale pak jsme oba zjistili, že si budeme rozumět.
David V.

Je sranda učit je novým věcem. Když jsem se poprvé setkal s malým prvňáčkem, trochu se styděl. Teď už se rozkoukal a normálně se spolu bavíme. Myslel jsem si, že to s nim bude horší, ale vůbec ne, je to s nim celkem zábava. Rychle se učí novým věcem. Každou středu je navštěvujeme v jejich třídě. Budeme s nimi jezdit na výlety a chodit na procházky.
Vstup do deváté třídy je jako každý jiný rok, když jsme vstupovali do nižších ročníků. Je jen jeden rozdíl a to je ten, že jsem nejstarší na škole. Máme těžší předměty, ale snad se s tím nějak popereme, a dostaneme se na střední školy bez nějakých problémů.
Michal

Na začátku školního roku 2012-2013 jsme my deváťáci dostali malá patrončata.
Jsou to děti, které právě přišly do prvních tříd a my jim máme pomáhat projít první třídou bez úhony.
Měli bychom je podporovat ale také si s nimi hrát a chodit na výlety =Đ což se mi samozřejmě líbí :)
Já jsem svoje patronče viděl bohužel jen jednou. Jmenuje se Krystínka a zatím toho o ní moc nevím
ale bude líp :D
Tomáš


Než jsme šly všichni do tělocvičny,tak jsem se svého prvňáčka zeptal, jak se těší a on že jo.
Když jsme tam byli a stáli před celou školou, pak mi řekl že je to úžasný pocit a já s ním souhlasím, oba jsme tam stáli takhle poprvé.
Daniel

Začal nám rok v 9 třídě, který je ze všech nejdůležitější. Na začátku roku jsme přivítali malé prvňáčky a hned jsme si nějakého vybrali. Tak od té doby jsme patroni a oni naše patrončata. Budeme se o ně starat celý rok, pomáhat jim a radit jim, aby se jim na této škole celých 9 let líbilo. Aby jim to šlo a měli dobré známky. Chodíme je navštěvovat skoro každý den o velké přestávce. Když k nim přijdeme, mají velkou radost, že jsme u nich celou přestávku. Já mám holčičku, která se jmenuje Barča. Je to moc hodná holčička, občas zlobí, ale jinak je moc hodná, je moc ráda, když za ní přijdu a nejradši by chtěla, abych tam byla pořád.
Nicola


Tož....letos je to mazec...až na to učení.... nooo a s těma prvňáčkama je sranda...oni dělají také komické věci.. :D když jsem ho potkal poprvé,tak jsem si s ním maloval. Taky dobrá sranda :D Největší zabijárna byla, když sem ho držel za ruku a on řekl mému kámošovi, že má rád holuby a začal se šťourat v nose...umýval sem si 5 min ruce! :D Nooo a když jsme stáli v té tělocvičně, tak byl úplně v pohodě. Když jsme za nimi přišli do třídy ,tak měli zajímavou zábavu... Myslel sem, že mi poleze na nervy a nebude s ním zábava, ale zmýlil jsem se....je to fajnové, být patron... :) A zvlášť proto, protože budeme s nimi chodit na výlety a tak. A to znamená míň učení.. :DDD což mi absolutně vyhovuje. Když maloval sám a já se díval, zeptal jsem se ho, co to je a on, že to jsou moderní sáňky... :D
Dominik


Pozice patroni jsme proto protože jsme nejstarší na škole. Je to takové zpestření pro nás i pro ně. Snažíme je pravidelně navštěvovat a bavit se s nimi. Pro ně je to něco nového, najednou se učit, tak se jim snažíme se vším pomáhat a chápat je. Třeba moje patrončata jsou strašně hodná. Mám holčičku a chlapečka.
V 1.B je 25 dětí, bude z nich dobrý kolektiv, myslím, i když někteří občas zlobí. Už se těším, až s nimi půjdeme třeba na procházku.
Denisa


Dne 3. září jsme na nádvoří školy přivítali malé a natěšené prvňáčky. Každý dostal jednoho prvňáčka a odvedl ho do třídy a tím to začalo...
Dne 5. září jsme dostaly své patrony “na ostro”. O patrončata se staráme my, žáci 9. tříd a tudíž jsme patroni. Jako patroni budeme s patrončatama chodit na procházky, hrát si s nimi o přestávkách a pomáhat jim v učení, řekneme jim jak to na škole chodí a jak se mají chovat.
Patrončat je více než nás, takže někdo má i 2 prvňáčky. Za patrončaty chodíme o “velkých” přestávkách. Chodily bychom více, ale nemůžeme. Já osobně mám holčičku Natálku. Zatím se mnou moc nekomunikuje a zatím jsem nepřišel na to, co jí baví... ale já na to příjdu ;)
Petr


Letošní a pro mě poslední rok na základní škole.Tak my jsme ho zahájili přivítáním prvňáčků. Slíbili jsme jim, že se o ně ten poslední a pro ně první rok postaráme. Že jim budeme dělat kamarády a poradce. Na první den jsme se všichni těšili - my z důvodu, že už tu budeme nejstarší a prvňáčci že jdou konečně do školy. Moje prvňačka je strašně fajn, chodím za ní denně.. Když se jde na nádvoří, tak je opravdu štěstí ji najít, ona je taková moc čilá, ani se jí nedivím, to jsem byli skoro všichni.. Každý den, když jdu do školy, tak už se na ni těším.. Málokdo má prvňáčka, co se k němu hodí a jsem ráda, že zrovna já mám holčičku podobnou mně, měla jsme z toho opravdu strach a jak teď koukám, tak zbytečně. Všem, co jsou tu na základní škole: Těšte se na PATRONČATA !!!!
Kristýna




Comments